středa 27. ledna 2016

Au Pair a blesk.cz

Celkem dlouho jsem přemýšlela, jestli tento článek vůbec psát, či nikoliv. Nakonec jsem se ale rozhodla, že jsem stejně nemocná a nemám nic lepšího na práci, tak proč to nenapsat. Koneckonců, vyjádřím tím svůj názor na to, co se v poslední době dělo a možná to i pár lidem objasním, alespoň z mého pohledu. :)


Týden zpátky, možná dva, se ukázal na webových stránkách bulvárního plátku, první článek, ve kterém se pojednávalo o tom, co všechno může potkat "chudinku" Au Pair, která se vydá do USA. Článek jsem si přečetla hned po té, co mi ho kamarád poslal s tím, jestli se nebojím, že mě něco takového může potkat. No... Co na to říct. :) Samozřejmě, potkat může kohokoliv cokoliv, o tom žádná, ale abych si to kvůli tomu rozmyslela? To rozhodně ne, na to je to až moc velkej sen, kterej si chci splnit. Navíc, jako takovéhle "šílené" rodiny existují i "šílené" Au Pair, to tam ale už zůstává v pozadí, protože na programu dne, bylo alespoň dle mého názoru, očernit tento program. Pravděpodobně to měl na svědomí nějakej ublíženej reportér Blesku, jinak si to nedokážu vysvětlit. Pořád mi to ale nedalo, příběh mi přišel povědomej, jako kdybych ho už někdy četla. No... A poté, co byl článek sdílenej ve skupině pro Au Pair, které v USA byly/jsou/chystají se se k tomu ta holčina vyjádřila a že to už psala do té "naší" skupiny kdysi dávno, když se jí to stalo.
Přiložím sem odkazy na 2 články, které s tímto souvisí, kdyby někdo nevěděl, o co se jedná.



Samozřejmě se tímto nezastávám ani rodiny, ani té slečny. Nebyla jsem u toho, tak opravdu nevím, jak to bylo. Nicméně bych se nedivila, kdyby to s prověřováním rodin opravdu nebylo tak horké, protože kolikrát co holky píšou, jde z toho mráz po zádech. Zvlášť ohledně nemocí dětí, protože ruku na srdce, žádný rodič nechce slyšet, že zrovna jeho dítě je nemocné. A když si vezmu, kolik toho musíme dokládat my, kteří se o děti chceme jet starat... Myslím si, že by to tak mělo být i u rodin. Navíc, kolikrát čtu, že rodina nemá ani vyplněný svůj profil. Na to jsem já osobně zvědavá, až konečně postoupím do další fáze. Ano, někdo může říct, že my, jakožto Au Pair neplatíme za program ani zlomek toho, co platí host rodina, chtějí mít jistotu, komu svěřují své děti a tak dále... To chápu. Já ale taky chci vědět, kde se chystám strávit svůj rok, v jakém prostředí, jestli jsou děti, o které se budu starat, opravdu zdravé a nečeká mě pak až šok ve dveřích. :)

Další článek, který byl na webových stránkách umístěn, bych nenazývala nijak vážným, ale úsměvným. Pojednává se v něm o tom, jak z nevinného výletu došlo k něčemu, na co účastníci rozhodně v životě nezapomenou. Pobavilo mě to opět prvně, když jsem to v naší skupině četla a pak heleďme se... ZASE je to na stránkách blesku. To už se mi opravdu jako žádná náhoda nezdálo, ale budiž. Začaly jsme k tomu debatovat, že tam musí být nějaký špión nebo někdo takový. Pokud se ale nejednalo o nic vážného, tak budiž, někteří z široké veřejnosti se tím třeba i pobavili. Opět přikládám odkaz na článek.


Třetí (a snad i poslední!) článek se objevil opravdu nedávno. Psalo se v něm o diskriminaci těch, kteří žádají o místo Au Pair v Anglii skrz agenturu. Slečnu odmítla majitelka agentury s tím, že její rodiny chtějí pouze hubené Au Pairky a ona tedy nesplňuje jejich požadavky. Opět bych použila "na každém šprochu, pravdy trochu". Tato slečna si stěžovala na jednání agentury pár dní před tím, než byl článek zveřejněn. Upřímně, nevěřím tomu, že to paní z agentury myslela tak, jak je psáno. Ono když si to tak vezmeme... Nechci nikoho urazit, ale podle fotky, kde má slečna jen obličej, lze soudit, že nebude zrovna nejhubenější. No... A co si taková rodina asi pomyslí, že? Může se nejen bát o to, aby takový člověk nebyl líný a dětem se aktivně věnoval, ale také o její zdraví, protože jí neznají a neví, jak silná je. Pokud se jedná o zdravotní problémy, je to jiná věc. Nevím jak konkrétně u této agentury, ale když jsem jela do Anglie já a i teď řeším Ameriku, vždy po mně chtěli lékařský posudek, takže případné onemocnění, ze kterého by člověk tloustnul, by tam bylo zaznamenané. Konec konců, kolikrát je taková chůva pro děti vzor, proto by člověk neměl být (alespoň podle mě) úplně vyzáblý, ale ani tlustý. Alespoň tak bych to brala já, kdybych si vybírala chůvu pro moje děti. Navíc, když ostatní Au Pairky této slečně v komentářích ve skupině doporučovaly nějaké to kilo zhubnout, že tohle může brát jako odrazový můstek, ještě se div necítila dotčená, že jí to někdo navrhnul, protože ona je se sebou spokojená. Ale i to je dobře, každý by se měl mít rád takový jaký je, a pokud tomu tak není, měl by s tím něco udělat. Pokud je slečna spokojená, tak budiž, její věc. Nechápu ale, proč s tím šla hned do novin a nezkusila se tím, alespoň chvilkově, zamyslet. Jaký mám názor na to, že v tolika letech žije v podstatě u cizích lidí a stará se o cizí děti, je už něco jiného. Já osobně bych ale v této době chtěla už rodinu vlastní. Ale na to má každý jiný názor a nikomu ho neberu.


Po tom, co v tak krátkém časovém úseku byly zveřejněny hned 3 články mi bylo jasné, že skupinu někdo opravdu musí sledovat a čekat na to, co kdo napíše a pak se na tom přiživit. Dneska se mi moje domněnka potvrdila, když jedna z administrátorek napsala příspěvek, ve kterém psala, že toho člověka ze skupiny odstranila. Otázkou ale je, jestli tam byl někdo takovej jedinej, jestli se tam někdo nepřidá a tak dále. Bohužel je to opravdu sprostý, ale je to tak. Žijeme v době internetu a tak by se takové věci neměly rozhodně psát veřejně. Alespoň já bych hodně přemýšlela, co napíšu. Člověk nikdy neví, kdy se jeho postěžování si obrátí proti němu. Samozřejmě, tyhle skupiny slouží k tomu, abychom si s holkama postěžovaly, vylily si srdíčko, poradily se, ale taky slouží k tomu, abychom tam vychválily své host rodiny (o tom ale nikdo článek už nenapíše, protože to není zajímavé). Nicméně nic by se nemělo přehánět.

Myslím si, že po tomhle, co se tohle dostalo "ven" by si měl každý (a teď se nejedná jen o nás chůvy, je to prostě jen příklad) dobře rozmyslet, co kde napíše veřejně, protože člověk nikdy neví, komu leží v žaludku, kdo se špatně vyspí a chce si na někom smlsnout a tak dále. Konečné problémy totiž z toho bude mít on sám, což za to určitě nestojí. Nevyjadřuju se k tomu, když některá veřejně píše, jak se co nejrychleji vdát v Americe, jenom kvůli tomu, aby tam mohla zůstat a dostala víza. Stejně tak se nevyjadřuji k tomu, kdo tam jede ilegálně pracovat, je na to hrdej a shazuje ty, kteří se starají o děti, ale LEGÁLNĚ. ;) Ono je samozřejmě mnohem jednodušší kolem sebe prskat, myslet si, že jsem nejlepší a riskovat, že mě hned imigrační pracovník při vstupu na jejich území otočí a já poletím zpátky. Děkuju, ale o tohle opravdu nemám zájem. Pokud někdo ano, tak prosím. Ale už jen ve vlastním zájmu není chytré psát takové věci veřejně, protože někdo může třeba jenom závidět a hned je z toho problém.

Další kapitolou jsou komentáře, které pod jednotlivými příspěvky jsou. Nemám čas ani náladu je všechny číst, ale to co jsem četla... Nevím co k tomu říct. Jsou to lidé, kteří pojem "Au Pair" neznají, uráží ho a dělají z nás akorát otrokyně. Já nevím, ale opravdu mi to jako otrocká práce nepřijde, ba naopak. Je to to nejjednodušší, co může člověk udělat. Nestará se o bydlení, stravu, energie, o nic. Dostane kapesné, které je jen pro jeho vlastní potřebu, všechny věci, které jsem zmínila a kolikrát mnohem víc, výměnou za to, že pár hodin denně pohlídá děti. To je tedy otročina, co? Od ukončení střední školy jsem vyzkoušela dvě pracovní pozice a s klidem na duši mohu říct, že tohle je opravdu lehárko. Ať se ale k tomu každý staví tak, jak sám uzná za vhodné. Názor nikomu stejně nevyvrátím, ani nemám důvod. I tak by si ale mohli ti lidé zjistit něco víc, než nás začnou urážet. Nechci je soudit, ale myslím si, že se jedná o lidi, kteří sami nejsou spokojení se svým životem a tak hledají, co by kde pomluvili. :) 

Tohle všechno je můj názor, za který se nestydím a kdykoliv si ho obhájím. Pokud to někdo cítí jinak, tak prosím. Já jenom chtěla objasnit pár věcí, protože mě opravdu rozčiluje, když mi někdo napíše, že vlastně utírám zadky dětem (a co má být?), není to práce jako taková a tak podobně. Stejně tak, když mi někdo řekne, jestli se nebojím, kam se dostanu. Samozřejmě, obavy má člověk vždycky, ale bez toho by to přeci nebylo dobrodružství a bylo by to vlastně nudné! :) 

Žádné komentáře:

Okomentovat